Modlitba má moc

Když čteme historické knihy Bible, není to většinou příliš povzbudivá četba. Je zde přehled judských a izraelských králů, o kterých se většinou dočítáme, že sloužili více modlám než Hospodinu. Jošafatův otec Ása i sám Jošafat patřili k pozitivním výjimkám. Jejich kralování je hodnoceno pozitivně. Pro Jošafata bylo běžné hledat Hospodina. I tohoto zbožného krále ale potkali těžkosti a i on měl strach. Nelze se tomu divit při pohledu na blížící se armádu, která převyšovala značně svým počtem armádu judskou.

Strach může vést k několika věcem. Může vést k rezignaci, paralýze, lhostejnosti a až k nevěře. Jošafata vedl k hledání Hospodina

Když se díváme na stav církve v naší zemi, můžeme vidět její slabost, nejednotu i na místní úrovni, malý počet, duchovní opozici i viditelné nepřátele. Jak zareagujeme? Vzdáme to nebo budeme hledat Hospodina? Já chci ve svém životě zvolit tu druhou možnost. Toužím potom, abychom ji zvolili i jako celý sbor. V únoru a červnu jsme vyhlásili modlitebně postní řetěz regionů. Díky všem, kteří jste se zapojili. Pokud jsi se nezapojil bez vážného důvodu, mluv o tom prosím s Hospodinem, proč tomu tak bylo a zeptej se Jeho, zda jsi zvolil resp. zvolila správný postoj.

Judejci na Jošafatovu výzvu zareagovali. Někteří museli vyrazit na dlouhou cestu. Neměli moc času na rozmýšlení. Nepřítel se blížil a nepočkal by, až se všichni připraví a vydají na cestu. Čteme v dalších verších, že tam byli všichni dokonce včetně malých dětí. Je důležité, aby vůdci v Hospodinově lidu byli zbožní, hledali Hospodina a v pravý čas udělali správné rozhodnutí. Neméně důležité je, aby ostatní na výzvy podle Božího srdce skutečně reagovali. Bylo by málo platné, kdyby Jošafat svolal shromáždění a Judejci by nepřišli. Někdo by to měl daleko, někdo by měl malé děti, někdo moc práce a někdo by to tak prostě „neviděl“ a čekal by, zda to Bůh nějak ukáže osobně jemu. Důležité bylo jednotné vystoupení Božího lidu.

Jošafat se před shromážděním veřejně modlil. Vyznal svou víru v to, jaký je Bůh.  Připomenul Jeho skutky. Předložil svou prosbu a popsal realitu – my to nemůžeme zvládnout. (doporučuji přečíst celou 20 kapitolu pro lepší pochopení kontextu). A Hospodin nenechal jeho modlitbu bez povšimnutí. Poslal povzbuzení, konkrétní návod, co dělat – lidé, kteří očekávají na Hospodina, nejsou líní ani pasivní – a potom nadpřirozeně zasáhl. Nenechal nikoho na pochybách, že vysvobození je Jeho dílo.  Judejci oslavovali Hospodina a dívali se na Hospodinovu záchranu. On bojoval za ně. Způsobil, že se nepřátelská armáda pobila mezi sebou ještě dříve, než se střetla s armádou Judejců.

Když hledáme Boží tvář, Bůh reaguje a Jeho reakcí bývá i zázrak. To je jeden z důvodů, proč se modlit. Někdy nevíme, jak se modlit. Inspirací nám může být Bible a Jošafatova modlitba je dobrou inspirací, jak reagovat na těžkosti.

Domnívám se, že tento příběh je pro nás velmi aktuální. Různých nepřátel a těžkostí je mnoho. Je snadné dostat strach. Proto je důležité se naučit na něj řádně reagovat. U vedoucích hledáním Hospodina a jasnými výzvami pro Boží lid. U ostatních ochotou připojit se k výzvám, které nejdou proti jejich svědomí (i když jdou někdy proti jejich aktuálním plánům) a u všech zbožností, bázní před Hospodinem, ochotou k oběti a radostným oslavováním Hospodina. Vždyť On je mocný jednat a od dob Jošafata se nic nezměnilo na Jeho moci, svatosti a postoji ke svému lidu.