Plášť spravedlnosti

Kategorie: úvodník

Velmi se veselím z Hospodina, má duše jásá k chvále mého Boha, neboť mě oděl rouchem spásy, zahalil mě pláštěm spravedlnosti jak ženicha, jenž si jako kněz čelenku bere, a jako nevěstu, která se krášlí svými šperky. Izajáš 61,10

V tomto oddíle se mluví o dvojím druhu oblečení. První je roucho spásy (anebo spasení). To je nám celkem jasné. Je tím obrazně řečeno, že Ježíš Kristus zaplatil za moje a tvoje hříchy. Oplata za hřích je smrt, a tak někdo jiný musel zemřít proto, abych já mohl žít. Za mne a na mém místě. Pán Ježíš vypráví svým učedníkům podobenství o Božím království a říká, že kdo nebude správně oblečen na svatební hostinu, tak bude vykázán.

Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu. Řekl mu: `Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu?´ On se nezmohl ani na slovo. Tu řekl král sloužícím: `Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.´ Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán." (Mt 22,11-14)  

A dále se v knize Zjevení mluví o těch, kteří mají oblečené bílé roucho. Potom jsem viděl, hle, tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak stojí před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou. (Zj 7,9)

Roucho spasení je tedy to bílé roucho, do kterého budeme oblečeni až přijde Pán Ježíš. Proč bílé? V Izajášovi 1,18 se říká, že i kdyby naše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.

Co ale znamená to druhé roucho, kterým je plášť spravedlnosti? Tak jako je roucho spasení podmínkou k věčnému životu, tak je plášť spravedlnosti podmínkou k vítěznému životu. Je to například v Přísloví 24,16: Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí.

Víš, že jsi spravedlivý? Víš, že tvoje spravedlnost není závislá na tvých skutcích a tvém výkonu? Víš, že jsi spravedlivý navzdory všemu, co se kolem tebe děje? Proč? Protože spravedlnost není něco, co si můžeš zasloužit. Není to něco, co získáš vlastní silou! Spravedlnost můžeš získat jen a pouze darem od toho, který si ji opravdu zasloužil. Kristus je jediným legitimním držitelem spravedlnosti a tobě a mně ji nabízí. Zadarmo!

V kralickém překladu se píše: Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm. (2Kor 5,21)

Boží logika je opravdu zvláštní. Je jiná, než ta lidská. My jsem dali Kristu naše hříchy a On nám za to dal … svoji spravedlnost. Svoji dokonalost, svoji poslušnost. Jsem přijat jako syn /jako dcera Boží a není třeba, abych si to nějak odpracoval. Nějak si to zasloužil. Podobně jako když se „marnotratný syn“ (Lukáš 15. kap.) vrací domů a jeho otec (v podobenství se myslí nebeský Otec) mu padne kolem krku a namísto trestu, výčitek, zkušební doby atd., nechá přinést ten nejlepší oděv, prsten a boty. Komu patří nejlepší oděv v domě našeho Otce? (Pozor, je to chyták!!!) Patří našemu nebeskému Otci. Je to Jeho oděv. Je to Jeho roucho. Je to Jeho oblečení. My nejsme spravedliví sami o sobě a ze svých sil. Je to něco, co pro tebe a mne získal Bůh a Pán Ježíš Kristus. A my si to Jeho královské roucho, Jeho plášť spravedlnosti, můžeme obléci a předstoupit před našeho nebeského Otce v plné jistotě víry. Kristova spravedlnost nám dává tuto jistotu. Víme kým jsme v Něm. Víme, že nám daroval něco, co nám otevírá Boží požehnání. Když byl Ježíš křtěn od Jana a on se zdráhal to udělat, tak mu říká: (kral.) A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy dopustil jemu. (Mt 3,15)  

A poté se otevřela nebesa. V řeckém textu je přímo, že se nebesa otevřela „na“ Ježíše. Spravedlnost na sebe váže požehnání. A to všichni potřebujeme. My sami, naše rodiny, náš sbor a celá naše země.

Chceš to zažít více? Více Božího jednání? Více zázraků a znameních? Obleč si tedy plášť spravedlnosti, který ti Kristus získal a nos ho!

Petr Kácha